Karnská hraniční stezka

Sto padesát pět kilometrů po hraně dvou států. A celou tu dobu vám pod botami leží válka stará přes sto let.

Karnischer Höhenweg, číslo 403, přezdívaný Friedensweg, Cesta míru, vede po hlavním hřebeni Karnských Alp přesně po rakousko-italské hranici. Od Sillianu ve Východním Tyrolsku až po Thörl-Maglern u Arnoldsteinu v Korutanech. Osm až jedenáct dní, kolem 8500 metrů nastoupáno. To není víkendová vycházka. To je hřebenovka pro nohy i pro hlavu.

Proč zrovna tudy? Protože žádná jiná alpská dálková trasa vás takhle doslova nepostaví na frontu. Od roku 1915 tady procházela horská linie mezi Rakousko-Uherskem a Itálií. Obě strany do skály vysekaly zákopy, kaverny, dělostřelecká postavení a stezky pro zásoby. A ono to tam pořád je, ostnatý drát, zákopy i tunely, po sto letech. V 70. letech spolek Dolomitenfreunde staré vojenské cesty propojil a udělal z fronty stezku míru. Na Plöckenpassu na to navazuje muzeum horské války 1915–1917 pod širým nebem, stojíte přesně tam, kde se to odehrálo.

Terén? Tvrdý, ale férový. Místy vás jistí ocelová lana a žebříky, jinudy jdete prostě po kamenné hraně s výhledem na obě země naráz. Speciální ferratovou výbavu nepotřebujete. Hlavu na výšky ano, a nohy, co za dobu túry unesou přes třicet vrcholů, pokud si to neseknete zkratkou.

První velká štace je Sillianer Hütte ve 2447 metrech, s panoramatem na Sextenské Dolomity. Odtud po hřebeni k Obstansersee-Hütte u horského jezera. Pak Filmoor-Standschützenhütte ve 2350 metrech, malá syrová chata, kterou od roku 1976 stavěli vojáci rakouského Bundesheeru a pojmenovali ji po tyrolských Standschützech, co tu v roce 1915 drželi frontu kolem Filmooru a Kinigatu. Dál Porzehütte, Hochweißsteinhaus, a pak jeden z nejsilnějších obrazů celé trasy: Wolayersee. Temně modré jezero sevřené kolmými stěnami, s Wolayersee-Hütte na břehu. Nad ním se tyčí Monte Coglians, německy Hohe Warte, nejvyšší vrchol Karnských Alp, na jehož svahu visí Zvon míru.

Pro koho to je? Pro zdatného vícedenního trekaře, co už nějakou hut-to-hut túru má za sebou a nebojí se exponovaných míst. Ne pro nováčka. A ne na jaro, trasa se chodí v létě, zhruba od poloviny července do konce září. Dřív nebo později vás na hřebeni chytne sníh.

Nechcete celých jedenáct dní? Trasa se dá vzít na dvě půlky. Západní část končí u Plöckenpassu, východní pokračuje přes Zollnersee-Hütte a Nassfeld dál ke Korutanům. Vystoupit a nastoupit jde na několika sedlech, takže si trek nakrojíte podle toho, kolik dní a kolik síly máte.

Rezervace: chaty na Karnischer Höhenweg patří pod Alpenverein a v sezóně se plní. Lůžko si zamluvte aspoň týden dopředu, ideálně přes rezervační systém konkrétní chaty nebo telefonem. Členství v Alpenvereinu vám navíc srazí cenu noclehu a zajistí horské pojištění, na vícedenní trek se vyplatí.

Jedna hřebenovka. Dva státy. Fronta, ze které je dneska cesta míru. Projdete ji po svých, a přesně o tom to celé je.