Dolomitský výškový trek č. 1

Perla Dolomit vám leží u nohou. Pragser Wildsee, smaragdová hladina, dřevěná loděnice, nejfotografovanější jezero Itálie. A vy se k němu otočíte zády.

Před sebou máte 150 km napříč srdcem Dolomit a 9 500 m stoupání, které vás do Belluna pustí až za dva týdny. Tohle je Dolomiten Höhenweg 1, italsky Alta Via 1. Nejstarší z deseti dolomitských výškovek, značená od poloviny 60. let. A zároveň ta nejdelší a paradoxně nejschůdnější: až na poslední etapu ji projdete po nohou, bez ferrat, jen s trekovými holemi.

Proč zrovna tuhle? Protože protíná Dolomity skrz naskrz. Z jihotyrolského Pustertalu přes skupiny Fanes-Sennes, Cortinu d'Ampezzo, Val di Zoldo a Agordino až do Belluna na okraji benátské roviny. Každý den jiná hora, jiná tvář vápence.

Terén se drží mezi 1 500 a 2 800 m, ale nenechte se ukolébat. Nahoru, dolů, sedlo za sedlem. Třetí den vás vynese k Rifugiu Lagazuoi ve 2 752 m, nejvýš na celé trase. A tady přestává jít jen o výhledy. Lagazuoi byla za první světové války frontová linie takzvané Bílé války. Italská armáda kopala tunely přímo do nitra hory, aby podminovala rakousko-uherské pozice na hřebeni. Chodby ražené od roku 1915 se dají projít dodnes: tmavé, strmé, studené. O kus dál míjíte Cinque Torri, další muzeum války pod širým nebem.

Etapy jdou od chaty k chatě, a jsou to reálná jména, ne čísla na mapě. Rifugio Biella nad jezerem. Rifugio Fanes na náhorní plošině. Lagazuoi s panoramatickou terasou. Averau a Rifugio Fedare pod věžemi Nuvolau. Città di Fiume v podhůří Monte Pelmo, hory, které Italové přezdívají Trůn bohů. Pak Rifugio Coldai a jezírko Lago Coldai, nad ním Civetta se svou legendární „Wall of Walls", jednou z nejmohutnějších stěn celých Alp. Vazzoler pod Torre Venezia. Carestiato v Moiazze. A závěrečný sestup do národního parku Dolomiti Bellunesi přes Pramperet a Pian de Fontana ke skupině Schiara.

Pro koho to je? Pro zdatné vícedenní trekaře. Nemusíte umět lézt, ale musíte unést šest až sedm hodin chůze denně, den za dnem, s batohem na zádech. Kdo zvládne převýšení a nebojí se expozice, projde skoro celou trasu po značce. Jen úplný závěr nad Rifugiem Pian de Fontana má exponovaná místa, kde se hodí ferratový set.

Kdy vyrazit? Sezona drží zhruba od konce června do poloviny září, tedy dokud jsou chaty otevřené a sedla bez sněhu. Mimo tohle okno hrajete vabank s počasím i s noclehem.

Jak na noclehy? Chaty (rifugi) se rezervují dopředu, ideálně týdny, u populárních jako Lagazuoi nebo Coldai i měsíce. Rezervace řešíte přímo s chatou nebo přes systém alpského spolku (Alpenverein / CAI); členství vám sráží cenu za lůžko. Start u Lago di Braies je turistický magnet, takže první etapu si naplánujte s rezervou.

Na start se dostanete autobusem z údolí Pustertal, zpátky z Belluna jede vlak i autobus. Mezi tím: dva týdny, deset chat a jedna z nejhezčích čar, jakou kdy někdo protáhl vápencem.

Otočíte se zády k nejfotografovanějšímu jezeru Itálie. A za čtrnáct dní pochopíte proč.